Setkání s A. S. Puškinem Akordy

Jaromír Nohavica

Hodnocení:

(Hodnoceno: 0x)

Akordy publikoval: Jiřík

1. Co bylo je Amipryč, jednou E7provždy a stesky jsou k Aminičemu, každá epocha Cmá vlastní Gkulisy, herce i Ckus A7 a líto Dmimi je, že už Gnikdy se nesetkám s AmiPuškinem, nezajdu si s E7ním na čaj do bistra U sedmi Amihus A7 a líto Dmimi je, že už Gnikdy se nesetkám s AmiPuškinem, nezajdu si s E7ním na čaj do bistra U sedmi Amihus. 2. Dnes už nechodíme, jak zastara bosáci, naboso, řvou motory aut, my z oken sčítáme galaxie /: a líto mi je, že už po Moskvě nejezdí drožkáři a nebudou víc, nebudou, a to líto mi je. :/ 3. Před tebou se skláním, má bezbřehá epocho poznání, a vzdávám ti hold, lidský rozume nad rozumem, /: a líto mi je, že jak dřív se i dnes bůžkům klaníme a na kolenou bijem hlavami o tvrdou zem. :/ 4. Podél našich cest dlouhé aleje vítězných praporů, náš boj za to stál, my máme vše, za co šli jsme se bít /: a líto mi je, že se stavějí pomníky z mramoru a vyšší než my, vyšší než veškerá vítězství. :/ 5. Co bylo, je pryč, vyjdu ven na špacír, koukám: noc je tu, vtom zničehonic vedle arbatských vrat u vody stojí drožkář a kůň a pan Puškin jde po prázdném prospektu, já krk za to dám, zítra že se něco přihodí ...
1. Co bylo je pryč, jednou provždy a stesky jsou k ničemu, každá epocha má vlastní kulisy, herce i kus a líto mi je, že už nikdy se nesetkám s Puškinem, nezajdu si s ním na čaj do bistra U sedmi hus a líto mi je, že už nikdy se nesetkám s Puškinem, nezajdu si s ním na čaj do bistra U sedmi hus. 2. Dnes už nechodíme, jak zastara bosáci, naboso, řvou motory aut, my z oken sčítáme galaxie /: a líto mi je, že už po Moskvě nejezdí drožkáři a nebudou víc, nebudou, a to líto mi je. :/ 3. Před tebou se skláním, má bezbřehá epocho poznání, a vzdávám ti hold, lidský rozume nad rozumem, /: a líto mi je, že jak dřív se i dnes bůžkům klaníme a na kolenou bijem hlavami o tvrdou zem. :/ 4. Podél našich cest dlouhé aleje vítězných praporů, náš boj za to stál, my máme vše, za co šli jsme se bít /: a líto mi je, že se stavějí pomníky z mramoru a vyšší než my, vyšší než veškerá vítězství. :/ 5. Co bylo, je pryč, vyjdu ven na špacír, koukám: noc je tu, vtom zničehonic vedle arbatských vrat u vody stojí drožkář a kůň a pan Puškin jde po prázdném prospektu, já krk za to dám, zítra že se něco přihodí .

Reklama

Reklama