Setkání s A. S. Puškinem Akordy
Jaromír Nohavica
1. Co bylo je Amipryč, jednou E7provždy a stesky jsou k Aminičemu,
každá epocha Cmá vlastní Gkulisy, herce i Ckus A7
a líto Dmimi je, že už Gnikdy se nesetkám s AmiPuškinem,
nezajdu si s E7ním na čaj do bistra U sedmi Amihus A7
a líto Dmimi je, že už Gnikdy se nesetkám s AmiPuškinem,
nezajdu si s E7ním na čaj do bistra U sedmi Amihus.
2. Dnes už nechodíme, jak zastara bosáci, naboso,
řvou motory aut, my z oken sčítáme galaxie
/: a líto mi je, že už po Moskvě nejezdí drožkáři
a nebudou víc, nebudou, a to líto mi je. :/
3. Před tebou se skláním, má bezbřehá epocho poznání,
a vzdávám ti hold, lidský rozume nad rozumem,
/: a líto mi je, že jak dřív se i dnes bůžkům klaníme
a na kolenou bijem hlavami o tvrdou zem. :/
4. Podél našich cest dlouhé aleje vítězných praporů,
náš boj za to stál, my máme vše, za co šli jsme se bít
/: a líto mi je, že se stavějí pomníky z mramoru
a vyšší než my, vyšší než veškerá vítězství. :/
5. Co bylo, je pryč, vyjdu ven na špacír, koukám: noc je tu,
vtom zničehonic vedle arbatských vrat u vody
stojí drožkář a kůň a pan Puškin jde po prázdném prospektu,
já krk za to dám, zítra že se něco přihodí ...
1. Co bylo je pryč, jednou provždy a stesky jsou k ničemu,
každá epocha má vlastní kulisy, herce i kus
a líto mi je, že už nikdy se nesetkám s Puškinem,
nezajdu si s ním na čaj do bistra U sedmi hus
a líto mi je, že už nikdy se nesetkám s Puškinem,
nezajdu si s ním na čaj do bistra U sedmi hus.
2. Dnes už nechodíme, jak zastara bosáci, naboso,
řvou motory aut, my z oken sčítáme galaxie
/: a líto mi je, že už po Moskvě nejezdí drožkáři
a nebudou víc, nebudou, a to líto mi je. :/
3. Před tebou se skláním, má bezbřehá epocho poznání,
a vzdávám ti hold, lidský rozume nad rozumem,
/: a líto mi je, že jak dřív se i dnes bůžkům klaníme
a na kolenou bijem hlavami o tvrdou zem. :/
4. Podél našich cest dlouhé aleje vítězných praporů,
náš boj za to stál, my máme vše, za co šli jsme se bít
/: a líto mi je, že se stavějí pomníky z mramoru
a vyšší než my, vyšší než veškerá vítězství. :/
5. Co bylo, je pryč, vyjdu ven na špacír, koukám: noc je tu,
vtom zničehonic vedle arbatských vrat u vody
stojí drožkář a kůň a pan Puškin jde po prázdném prospektu,
já krk za to dám, zítra že se něco přihodí .