Svátky slunovratu Akordy
Jaromír Nohavica
EmiOd rána zvoní u mě teleAmifon,
a já ho radši Eminezvedám,Ami
Emiod rána zvoní u mě teleAmifon,
a já takový Eminormální strach Amimám,
Emiže na mě vědí něco,
co na sebe Aminevím ani Emijá, ani Hmijá.Emi
O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska,
hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal
a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí,
co nevidím ani já, ani já.
R: EmiOči máme po otGcích a vlasy po matAmikách,
ale jsme Eminapůl sirotci a Hminapůl děti všech,
hledáme Cjména na náhrobAmicích a jiných památkH7ách,
my Emibezprizorní, my AmiumístěníH7 v panelových internáEmitech.
V muzeu voskových figurín
svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet
a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji,
zloději, zloději, zloději!
Dejte mi krompáč, rýč a lopatu,
já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu
a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý,
od narození k smrti.
R:
Od rána zvoní u mě telefon,
a já ho radši nezvedám,
od rána zvoní u mě telefon,
a já takový normální strach mám,
že na mě vědí něco,
co na sebe nevím ani já, ani já.
O svátcích slunovratu, převlečen za maňáska,
hrál jsem co hrál,
rum pil, třaskavé kapsle třaskal
a boží jméno nadarmo do úst bral,
a on se na mě dívá a vidí,
co nevidím ani já, ani já.
R: Oči máme po otcích a vlasy po matkách,
ale jsme napůl sirotci a napůl děti všech,
hledáme jména na náhrobcích a jiných památkách,
my bezprizorní, my umístění v panelových internátech.
V muzeu voskových figurín
svítí modrá lucerna,
hlídač dal si dvacet
a jeho stará doma je mu nevěrná,
tišeji, tišeji, tišeji,
zloději, zloději, zloději!
Dejte mi krompáč, rýč a lopatu,
já nejlíp znám své rozměry,
dejte mi krompáč, rýč a lopatu
a počítejte údery,
prvý, druhý, třetí, čtvrtý,
od narození k smrti.
R: