Markétce Akordy
Tomáš Klus
AmiKolik nás takových bylo, co zbloudilo cestou za modrými květy
Dminás přátelé odsoudili a hnaliE před popravčí Amičety
AmiKolikrát vpila mě země a já zbaven smyslů ryl dlaněmi hlínu
Dmijá nikdy odvahu nemělE bych přiznal svouAmi vinu
R: CKolikrát Markétko máGval jsem Tobě C
Edimto ty jsi odteďka má poslední Dmioběť
toG s Tebou se milují andělé v kráteCrech GměsíceAmi
Dmia zůstanou v Tvém těle
jak Etóny neznělé
Při nástupu stoupám si na špičky snad z malichernosti
čas žere hodinám ručičky a vyplivuje kosti
rány si foukám dýmem z cigaret a v pokoji pro hosty
otevřu soukromý lazaret své Sebelítosti
Kolikrát Markétko hrával jsem Tobě
to ty jsi odteďka má poslední oběť
to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce
a zůstanou v Tvém těle
jak bytosti oněmělé
Za ruce s šedohlavci tlačím svět k úmoru
a není větší lež než pravda o nás dvou
snažím se obelstít lásku - potvoru
aby mě nechala vznést se za tebou
Kolikrát Markétko psával jsem Tobě
tolikrát Markétko čekal jsem na odpověď
Ty se však miluješ s anděly v kráterech měsíce
a tam mé tóny nedozněly
a já zůstal necelý
Kolik nás takových zbylo, co zbloudilo cestou za modrými květy
jimž pod gilotinou se zalíbilo
Kolik nás takových bylo, co zbloudilo cestou za modrými květy
nás přátelé odsoudili a hnali před popravčí čety
Kolikrát vpila mě země a já zbaven smyslů ryl dlaněmi hlínu
já nikdy odvahu neměl bych přiznal svou vinu
R: Kolikrát Markétko mával jsem Tobě
to ty jsi odteďka má poslední oběť
to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce
a zůstanou v Tvém těle
jak tóny neznělé
Při nástupu stoupám si na špičky snad z malichernosti
čas žere hodinám ručičky a vyplivuje kosti
rány si foukám dýmem z cigaret a v pokoji pro hosty
otevřu soukromý lazaret své Sebelítosti
Kolikrát Markétko hrával jsem Tobě
to ty jsi odteďka má poslední oběť
to s Tebou se milují andělé v kráterech měsíce
a zůstanou v Tvém těle
jak bytosti oněmělé
Za ruce s šedohlavci tlačím svět k úmoru
a není větší lež než pravda o nás dvou
snažím se obelstít lásku - potvoru
aby mě nechala vznést se za tebou
Kolikrát Markétko psával jsem Tobě
tolikrát Markétko čekal jsem na odpověď
Ty se však miluješ s anděly v kráterech měsíce
a tam mé tóny nedozněly
a já zůstal necelý
Kolik nás takových zbylo, co zbloudilo cestou za modrými květy
jimž pod gilotinou se zalíbilo