Sbohem, lásko Akordy
Waldemar Matuška
Ať bylo Cmně i Fjí tak Gšestnáct Clet,F, G
zeleným Cúdolím Amijsem si ji D7ved',G7
byla Ckrásná, to C7vím, a já měl stFrach, jak Fmiříct,
když na řaCsách slzu G7má velkou jako hCrách.F, C
R: C7Sbohem, Flásko, nech mě Dmijít, nech mě Emijít, bude Amiklid,
žádnej Dmipláč už nespraG7ví ty mý Cnohy toulaC7vý,
já tě Fvážně měl moc Dmirád, co ti Emivíc můžu Amidát,
nejsem Dmižádnej ideG7ál, nech mě Cjít zas Fo dům Cdál.
A tak šel čas, a já se toulám dál,
v kolika údolích jsem takhle stál,
hledal slůvka, co jsou jak hojivej fáč,
bůhví, co jsem to zač, že přináším všem jenom pláč.
R:
Rec: Já nevím, kde se to v člověku bere - ten neklid,
co ho tahá z místa na místo, co ho nenechá, aby byl
sám se sebou spokojený jako většina ostatních, aby
se usadil, aby dělal jenom to, co se má, a říkal jenom to,
co se od něj čeká, já prostě nemůžu zůstat na jednom
místě, nemůžu, opravdu, fakt.
R:
Ať bylo mně i jí tak šestnáct let,
zeleným údolím jsem si ji ved',
byla krásná, to vím, a já měl strach, jak říct,
když na řasách slzu má velkou jako hrách.,
R: Sbohem, lásko, nech mě jít, nech mě jít, bude klid,
žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý,
já tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát,
nejsem žádnej ideál, nech mě jít zas o dům dál.
A tak šel čas, a já se toulám dál,
v kolika údolích jsem takhle stál,
hledal slůvka, co jsou jak hojivej fáč,
bůhví, co jsem to zač, že přináším všem jenom pláč.
R:
Rec: Já nevím, kde se to v člověku bere - ten neklid,
co ho tahá z místa na místo, co ho nenechá, aby byl
sám se sebou spokojený jako většina ostatních, aby
se usadil, aby dělal jenom to, co se má, a říkal jenom to,
co se od něj čeká, já prostě nemůžu zůstat na jednom
místě, nemůžu, opravdu, fakt.
R: